11. dubna 2018 šli učitelé z průmyslovky, trochu opožděně, oslavit svůj svátek do Vinárny U Simony v Příbrami.

Den učitelů, který je oficiálně 28.3. (narození Jana Ámose Komesnkého) je jedna z mála příležitostí, kdy se může celý kolektiv setkat mimo školní prostory a neřešit zkoušení, známkování, přezouvání a včasné omlouvání absence.

 

 

 

Otcové od rodin mohou jeden den přestat správně zavěšovat obrazy, nemusí konečně dolepit chybějící lištu obložení, nebo doučovat své ratolesti z předmětu, který je jejich aprobacií a nejde jim do hlavy, jak jejich krev nedokáže něco tak jednoduchého pochopit, když on to vždy chápal.

   Matky učitelky nechají jeden den svého chotě, aby dětem předvedl své kuchařské umění (ty zodpovědnější matky navařily již předešlý večer, nebo nechají na ledničce kontakt na dovážkovou pizzu), odloží žehličku, dají odpočinou pračce, stejně jako červené propisce, která se už třese na hromadící se testy na stole.

   Svobodní a bezdětní učitelé a učitelky zpravidla jen nechají všechno tak jako každý jiný den a přesunou se pouze ze svého oblíbeného baru do Vinárny U Simony.

   Jelikož je výzkumy dokázané, že nejlépe se kolektiv tmelí při jídle, pití a společných aktivitách, nechce jít naše škole metodou pokus/omyl. Všichni učitelé se tedy setkají u jednoho dlouhého stolu, kde si sedají podle pořadí ve kterém přišli – tím dojde k prolnutí jednotlivých oborů, názorů i povah a všichni tak mají možnost se pobavit s někým, koho třeba po celý rok potkávají jen zřídka. Je pravda, že toto bývá občas problém pro někoho, kdo si sedne vedle anglicky rodile mluvícího učitele a sám anglicky neumí 🙂

   Tento večer byl i vhodnou příležitostí, aby pan ředitel popřál tzv. Dubňákům, kterých je v našem pedagogickém kolektivu požehnaně. Každý z nich dostal malý, ale hodnotný dárek a užil si několik minut gratulací od svých kolegů.

   Následuje společná večeře a konzumace drinků dle vlastního výběru. A protože jsme škola lehce sportovně zaměřená a soutěživá, je třeba se utkat v nějaké sportovní disciplíně. Již pátý rok je touto disciplínou bowling, který smazává rozdíly v kondiční přípravě, výhody mládí, nebo stáří a všechny jiné faktory.

Hraje se o putovní pohár: Bowling mistra ze SPŠ a VOŠ. Tato trofej je velmi ceněná a celý večer všem vystavená na očích. Všichni zúčastnění se proto sanží, aby si ji mohli odnést domu. Při hodech je vidět soustředění, méně či více vyladěný styl. Krása střídá nádheru, strike zase žlábek.

   Historicky prvním vítězem putovního poháru byl v roce 2014 Ing. František Zikmund startující za obor: KaSta. Po třech neúspěšných letech se stal vítězem i v roce 2018 s úctyhodným skore: 147b.

   Jsme rádi, že se můžeme alespoň jeden den vymanit z celoroční rutiny a užít si takto zábavně náš společný svátek a budeme se těšit na příští rok a budeme doufat, že se na pohár bude moci vyrýt nějaké nové jméno.