Abychom pochopili podstatu výjimečnosti Karlova náměstí, pojďme si o něm nejprve něco říci.

    Karlovo náměstí v Praze je s rozlohou 80 550 m² největším náměstím v České republice a jedním z největších v Evropě. Založil jej Karel IV. v roce 1348 jako Dobytčí trh a ve středověku šlo dokonce o největší náměstí celé Evropy. I to může být důvodem vysoké obyvatelnosti významných českých literárních autorů, z nichž o některých si nyní něco povíme.

    Název Dobytčí trh neslo Karlovo náměstí až do roku 1848, kdy Karel Havlíček Borovský vznesl návrh na počest Karla IV. náměstí přejmenovat. Po polovině milénia tedy proběhla změna názvu, který používáme dodnes.

    Naše literární toulky po Karlově náměstí začaly u sochy Karolíny Světlé, vlastním jménem Johanny Rottové, kde jsme si osvěžili naše znalosti z hodin českého jazyka. Světlá si vybrala svůj pseudonym dle rodiště svého manžela, profesora Petra Mužáka, Světlá pod Ještědem. Zde také psala většinu svých nejznámějších děl. Mezi ně patří například romány Kříž u potoka a Kantůrčice. Zaměřovala se především na venkovský život a postavení ženy ve společnosti.

    Po naučném úvodu jsme se přesunuli k soše Elišky Krásnohorské, kterou vytvořila Karla Vobišová – Žáková a roku 1931 ji odhalila. Krásnohorská také tvořila pod pseudonymem, lidé ji původně znali jako Alžbětu Pechovou. K literatuře ji přivedli Božena Němcová a Vítězslav Hálek. Sama Krásnohorská byla převážně známá svými librety. Jejím nejznámějším libretem je jednoznačně Hubička, které napsala dle povídky Karolíny Světlé a Bedřich Smetana na ni poté složil hudbu k opeře.

    Dále jsme se vydali k domu, kde žil Karel Hynek Mácha, než se odstěhoval do Litoměřic, kde pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři Josefa Durase, a k domu, kde roku 1899 zemřela Karolína Světlá. Dům nese název U Kamenného stolu.

    Také jsme zvenčí obdivovali dům, ve kterém Božena Němcová napsala Babičku. Tu psala v době, kdy na tom byla psychicky nejhůře. Na tuberkulózu jí zemřel její tehdy patnáctiletý syn Hynek. Němcová se snažila překonat zármutek, a tak při psaní vzpomínala na své dětství s babičkou v Ratibořicích na Starém bělidle. A aby se cítila lépe, velmi idealizovala. Babička byla psána na pokračování. Ty, které příběh Boženy Němcové zajímá a chtěli by se dozvědět o jejím původu, je možné nahlédnout do matriky fary Alservorstadt.

    V neposlední řadě jsme se v rychlosti podívali na pomník Vítězslava Hálka, známého především pro sbírky básní jako Večerní písně, V přírodě, či drama Záviš z Falkenštejna.

    Toulky Karlovým náměstím jsme zakončili informacemi o Faustově domě, magistru Kellym a Johannu Wolfgangu von Goethemu. Zbýval již jen přesun na náměstí Republiky a do Palladia. Tady naše literární putování končilo.

Za třídu 2.IT Karel Třešňák