Historie školy

T. G. MASARYK, čestný doktor Vysoké školy báňské v Příbrami

T. G. MASARYK,
čestný doktor Vysoké školy báňské v Příbrami

Střední průmyslová škola Příbram vyrostla na základech horní školy, jejíž vznik je spjat se založením c. k. Báňského učiliště (K. k. Montanlehranstalt), později přejmenovaného na Báňskou akademii (1865) a Vysokou školu báňskou (1904). O situování nového hornického učiliště do Příbrami se zřejmě hovořilo na Českém zemském sněmu již v 2. polovině r. 1829, císařským dekretem však bylo založeno až 23. ledna 1849. Téhož roku (tj. 1849) bylo také povoleno v Příbrami prozatímně zřídit Horní školu (nižší báňské učiliště).

Dnešní tzv. "Zámeček", původní sídlo Báňského učiliště a Horní školy

Dnešní tzv. „Zámeček“, původní sídlo Báňského učiliště a Horní školy

Prvních 36 posluchačů Horní školy usedlo do lavic 1. listopadu školního roku 1851/52. Škola byla umístěna ve stejném objektu jako Báňské učiliště, tj. v adaptovaném historickém zámečku Marienburg (dn. „Zámeček“). Jejím prvním ředitelem byl báňský rada Johann Grimm (1805-1874), který patřil ve své době mezi přední znalce především rudních ložisek nejen českých, ale i v několika oblastech střední a jihovýchodní Evropy.

Johann Grimm (1805-1874), první ředitel Horní školy

Johann Grimm (1805-1874), první ředitel Horní školy

Škola byla dvouletá. Školní rok v Horní škole začínal 1. listopadu a končil 31. srpna. Vyučovalo se denně ve dvou odpoledních hodinách v jazyce českém i německém, posluchač pak mohl volit, v kterém jazyce bude skládat závěrečné zkoušky. Horní škola byla na úrovni tzv. škol mistrovských, absolventi byli připravováni tak, aby mohli vykonávat činnost důlních dozorců. 14 let po zahájení výuky na této škole jsou třídy otevřeny pouze každý druhý rok a vyučování probíhá jen v němčině.

Počeštění přinesla 70. léta, kdy je vedle požadavků, že uchazeč musí být starší 18 let, musí mít základní znalosti čtení, psaní a počítání, musí být mravně zachovalý, je vznesen jako předpoklad přijetí i požadavek další, totiž že uchazeč má za sebou nejméně tříletou praxi v oboru. Tento požadavek způsobil, že daleko nejpočetnějšími zájemci o studium byli Češi, a tak je na Horní škole od roku 1900 přednášeno pouze česky. V té době bylo působiště školy v soukromém domě čp. 11 poblíž vlakového nádraží (v dnešní ulici Československé armády), kam byla přestěhována už roku 1891.

Přelom XIX. a XX. století byl poznamenán dynamickým rozvojem průmyslu v celém Rakousku-Uhersku a zvláště v Čechách, což přineslo do Horní školy revizi učebních osnov a plánů. O studium se nadále mohl ucházet ten, kdo v předchozím vzdělávání prošel řádně úplnou měšťankou, nebo nižší střední školou. V roce 1903 pronajalo město Horní škole místnosti v někdejší obecné škole na dnešním náměstí TGM (v 90. letech 20. století byl tento dům bohužel zbourán).

Škola se značně stabilizovala roku 1908, kdy bylo zrušeno odpolední zaměstnání posluchačů na dolech a bylo zavedeno celodenní vyučování. V době 1. světové války, především v létech 1917-1918, byly v Horní škole zřízeny šestiměsíční vzdělávací kurzy pro válkou postižené invalidní horníky, kteří pak mohli pracovat buď v povrchových důlních provozech, nebo zastávat místa kresličů a pomocných provozních měřičů.

Od vzniku ČSR (1918) je Horní škola v Příbrami přímo podřízena tehdejšímu ministerstvu školství a osvěty, studium je od školního roku 1921/1922 prodlouženo na dva a půl roku. V době prázdnin vykonávali posluchači praxi v báňských provozech. Počty přijímaných posluchačů vždy ovlivňovala hospodářská situace, na kterou škola musela, což se ostatně ani v současnosti nemění, reagovat. Nejlépe na tom byla v době konjunktury po 1. světové válce, kdy bylo řádně zapsáno 77 posluchačů.

Rok 1928 znamenal opětné přemístění Horní školy, tentokrát do budovy obecné školy dívčí v Dlouhé ulici (později 2. ZŠ). V době vrcholící hospodářské krize (1932/1933) se počet posluchačů snížil na 15.

Těžká léta II. světové války dolehla i na Vysokou školu báňskou. Výuka byla po osudném 17. listopadu 1939 zakázána a budovy vysoké školy byly pronajaly různým institucím a výrobnám. Tak v r. 1940 získala Odborná škola horní (Fachschule für Bergbau) tehdejší budovu fyzikálního ústavu Vysoké školy báňské na nám. Dr. Josefa Theurera (až do r. 2013 budova »D« SPŠ). V posledním válečném roce, kdy nefungovala pravidelná doprava, probíhaly pouze konzultace organizované jednou za 14 dní. Učitelé byli v této době zaměstnáváni v technickém oddělení městského úřadu.

Rok 1945 přinesl příznivcům vysokého školství naději na změnu, ale hned  8. září 1945 byla dekretem prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše Vysoká škola báňská přenesena do Ostravy, hlavního centra uhelného hornictví a železářství. Veškerá „tíha“ tradic tak zůstala na Horní škole. Ta hned v roce 1945 dostala další z budov vysoké školy (dnešní budoba »C« SPŠ). V září 1951 byla škola přejmenována na Vyšší průmyslovou školu horní. Ve školním roce 1953/54 došlo k provedení úplné reorganizace školy. Studium odborných předmětů bylo rozšířeno o všeobecně vzdělávací předměty, studijní doba se prodloužila na 4 roky a zakončovala maturitou. Škola dostala název Průmyslová škola hornická a další budovu (dnešní budova »B« SPŠ) po vysoké škole (kde mezitím byla umístěna učňovská škola). Po zrušení geologické školy v Praze v r. 1958 byl studijní oborGEOLOGIE převeden do Příbrami a škola rozšířila svůj název na Průmyslová škola hornická a geologická. Ten byl pak v r. 1961 změněn – jako u všech čtyřletých škol – na Střední průmyslová škola hornická a geologická.

V r. 1964 byl na škole přechodně zaveden studijní obor HUTNICTVÍ NEŽELEZNÝCH KOVŮ a v r. 1965 byly otevřeny dva 1. ročníky oboru STROJÍRENSTVÍ. Název školy doznal předposlední změny: Střední průmyslová škola v Příbrami. Významným přínosem bylo postavení vlastní tělocvičny svépomocí v r. 1973.

Mezníkem v historii školy byl r. 1974, kdy došlo ke zrušení Střední průmyslové školy strojnické v Hořovicích a její funkce přechází na Střední průmyslovou školu do Příbrami.

Začátkem 80. let – vzhledem k velkému počtu tříd a studentů – přestávaly prostory školy vyhovovat (např. v r. 1981 měla škola 18 tříd s 575 studenty denního studia a 9 tříd s 230 posluchači dálkového a externího studia). Proto byla v polovině 80. let provedena přístavba školy (dn. budova »A« SPŠ) , umožňující zlepšení hygienických a pracovních podmínek i modernizaci výuky.

Koncem 80. let – po útlumu těžby v našem okrese – byla na základě potřeb regionu zavedeny postupně nové studijní obory STAVEBNÍ GEOLOGIE A EKOLOGIE, SLABOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKAMANAGEMENT VE STROJÍRENSTVÍ. V r. 1994 naše škola rozšířila působnost o výuku studijního oboru POZEMNÍ STAVITELSTVÍ. Téhož roku maturovali poslední „horníci“. V současné době platná úprava ve studijních oborech nastala v 2. polovině 90. let, kdy škola reagovala na situaci na trhu práce. Zrušila obor MANAGEMENT VE STROJÍRENSTVÍ a zájemcům o strojařinu dala možnost výběru mezi zaměřením počítačovým a ekonomickým.

Od konce 90. let probíhaly další dynamické změny. Týkaly se jednak interiéru, v němž došlo nejen k promyšlenému, ale i esteticky působivému využití půdních prostor, kde vznikly moderně vybavená odborná učebna výpočetní techniky a dvě jazykové učebny se zázemím.

Na přelomu let 1999/2000 byl vnější vzhled budovy »B« školy vrácen do původní novorenesanční podoby a stejná úprava byla provedena i na budově »A«. Nová fasáda byla slavnostně předána 27. 4. 2000. Obdobnou vnější úpravou prošla i budova »C« na jaře roku 2001.

Budovy »A« a »B« s novorenezanční fasádou z r. 2000

Budovy »A« a »B« s novorenezanční fasádou z r. 2000

Téhož roku 2001 škola oslavila 150 let od zahájení výuky v roce 1851.

Oslavy 150 let od zahájení výuky v roce 1851

Oslavy 150 let od zahájení výuky v roce 1851

V následujícím r. 2002 byla zrekonstruována do původní podoby fasáda budovy »D«.

Rekonstruovaná fasáda budovy »D«

Rekonstruovaná fasáda budovy »D«

Ve školním roce 2004-2005 zahajuje výuka na Vyšší odborné škole (POČÍTAČOVÁ PODPORA V ŘÍZENÍ PODNIKU) a škola používá název Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola. V tomto školním roce má škola 564 studentů denního studia  a 58 studentů dálkového studia při zaměstnání.

S účinností od 1. července 2008 přechází pod Střední průmyslovou školu a Vyšší odbornou školu Domov mládeže a Školní jídelna Domova mládeže v Jiráskových sadech (Příbram II/240).

Budova domova mládeže v Jiráskových sadech

Budova domova mládeže v Jiráskových sadech

V r. 2011 schválilo MŠMT škole nový obor vzdělávání VOŠ ŘÍZENÍ SPORTOVNÍCH A TĚLOVÝCHOVNÝCH ČINNOSTÍ A ORGANIZACÍ. V témže roce byla po třech letech škole vypovězena smlouva o nájmu budovy Domova mládeže.

V r. 2013 Město po 100 letech vypovědělo smlouvu o pronájmu budovy »D« a škola je tak nucena hledat vhodné prostory pro strojnické laboratoře, laboratoře pozemního stavitelství a učebny pro ostatní výuku ve zbývajících budovách.
 

7,406x celkem (od 6.12.2013), 1x dnes